Ananto,
ty to pořád stavíš strašně konfrontačně a navíc stylem "pokud podnikatel nedá dítěti v Bangladéši rovnou toho mercedesa, je to bezcharakterní idiot".
Dítě v Bangladéši nejspíš žádnej mercedes nechce a kdyby ho náhodou od někoho dostalo, nevědělo by, co s ním - max. by ho prodalo, ale ty peníze by nepoužilo "po evropsku", protože na nějaký evropský standard zvysoka kašle. Sice jsem nebyla v Bangladéši, ale pár tzv. rozvojových zemí jsem poznala.
Pořád tu přecházíme jednu věc - my nějak žijeme a "oni" taky nějak žijou, jenže stejně tak, jako bychom my nechtěli žít jejich život nechtějí oni mít ten náš. K ničemu ho totiž nepotřebujou. Podstata celého problému "vykořisťování" je v jedné jediné maličkosti - země nemá tolik půdy, aby uživila sedm miliard lidí. Podle odhadů OSN jich v roce 2050 bude devět miliard. A i kdyby měl každej sedmi miliard mercedesa, bude mu to ve finále prd platné, když nebude mít co jíst. Mercedesa se nenažereš. Ten, kdo zaměstnává dítě v Bangladéši mu neprokazuje žádnou laskavost, ani nepáchá dobrodiní, on ho jen udržuje při životě.
Samozřejmě se na to taky může vykašlat. Ovšem na současném stavu má právě naše společnost (euroamerická) lví podíl, protože jsme ty ostatní nenechali být. Tzn. žít a umírat podle jejich prinicipů a jejich možností. Pokud je podle tebe zaměstnávání chudých lidí v rozvojových zemích vykořisťování, fajn. Nebudeme je vykořisťovat a necháme je chcípnout hlady. Jenže oni už to TEĎ akceptovat nebudou.