Mám dvě otázky k zamyšlení. Stalo se mi v náročném období života, že jsem přestala snít, ač do té doby byly moje sny živé, bohaté a často velice výmluvné. Sny mi velmi chyběly, připadalo mi, že spánek není tak dobrý a že jsem o něco zásadního ochuzena. Období trvalo asi rok, pak se to postupně začalo vracet. Pokud pátráte po tom, co absence snů znamená, ještě se něčeho dopátráte. Může to být buď příznak nějaké nemoci, nebo to může být také obrana před příliš tíživou realitou, kterou ani vaše povědomí neumí a nechce zpracovávat. Zajímá mě, co vás k tomu napadá.
Nemohu se ovšem nikde dopátrat, co znamená, pokud sny sníte, ale něco v nich chybí. Například máte dvě děti, už větší (sny často chvíli dobíhají realitu), ale sníte vždycky jen o jednom, druhé, ač by ve snové situaci jeho přítomnost byla logická, vždycky chybí. Co vás k tomu napadá? Vnímáte to jako v podstatě to samé jako první případ, tedy absenci snů jako takovou, popření reality?