brouculko,
já to nemyslím nijak špatně. Já ten tvůj názor plně respektuji. Ale jsem holt prostě člověk, který roky pracoval s těžce nemocnými a umírajícími lidmi.

Můžu ti říct jen jednu věc. Tady žádné....kdybych byla v té situaci tak bych určitě kolem sebe chtěla mít pozitivní lidi a myšlenky....NEPLATÍ. Ta zkušenost je neopakovatelná a nepřenosná a skutečné pocity každého zaskočí a překvapí nebo ho paralizují. Jaké pocity bychom měli ve stadiu rakoviny po chemoterapii nikdo z nás netuší. Navíc ona ta chemoterapie a jiné mňamky okolo dost spouštějí depresi samy o sobě.

Věřím tomu, že to myslíš upřímně a vážně to co píšeš.