Původně jsem ti chtěla vyjádřit podporu a říct, že je normální, že tě to zasáhlo a trápí. A že to nemáš přehlížet a dusit v sobě, ale udeřit na něj, byť to rozhodně není zárukou, že ti najednou vysype pravdu z rukávu (spíš nevysype).
Nesouhlasím s tím, že obecně platí něco jako že zakázané ovoce nejvíc chutná, někdy je to přesně naopak a pudí k tomu zdánlivá lhostejnost či velkorysost doma a nezakázanost jinde.
Povaha lovce ocení zakázanost, ale ne každý má povahu lovce...
Ale pak jsem se dočetla, že on sám je dost prudké a žárlivé povahy a kvůli sms tě vyhodil s miminem "do mrazu" a to se přiznám, že s takovými muži nemám žádnou reálnou zkušenost a nejspíš je to tanec mezi vejci.
Tak se drž a třeba z jiných rad vzejde něco, co ti nějak pomůže