Romano, jak tady holky uz psaly, je to relativne bezny jev. U nas to takhle ma jen ten nejmladsi. Ve skolce je nejvetsi usmevave zlaticko a u mne se zmeni v uknourance a protivu. Dela to hlavne mne. Take jsem z toho na nervy, stve mne to, ale chapu, proc to dela: vsechny negativni pocity si schovava pro toho, u koho ma naprostou jistotu, ze je prijme, tedy pro mne. Ber to tak, ze na tebe spoleha, ze se o tebe potrebuje oprit a ze potrebuje vedet, ze tam pro nej jsi. Nic vic se delat neda. Obe starsi deti to takhle nemaji, nejstarsi ten vubec, ten se chova vsude stejne, prostredni dcera ma obcas zachvat negativismu i ve skole, ale jinak si to nechava na doma. A ten nejmladsi je ve skolce 100% pozitivni a doma na stridacku