Ani jsem nečetla reakce, jen mi tak napadlo, že ať se tady lidi tváří jak chtějí svatouškovsky, někdy v životě flirtovala snad každá z nás. Jistě, řekne se, že ten můj flirt byl nevinný platonický, proti tomuhle prasáckému. Vždyť já flirtuju jen očním kontaktem a pokukováním /přičemž třeba v duchu taky ohodnotím všechno, co je z toho dotyčného vidět a komentuju si to pro sebe/.

No a muži, jelikož jsou v tomhle víc vizuálně a sexuálně založení, tak pro ně je možná flirt tohle, potřebují tvrdší podněty, zamontovat do toho sex, i když ho nemají fyzicky v plánu.

Zraňující to pro ženu možná je, ale ve většině případů je to asi takové vykecávání coby-kdyby. Většina lidí ten flirt, pokud to není notorický záletník a má průměrně funkční vztah, asi do konce nedotáhne. Prostě si přifouknou sebevědomí a jedou dál. Spíš než fyzická jednorázová nevěra hrozí, že kdo je idealista, zamiluje se po netu a pak teprve bude chtít konzumovat vztah se vším všudy. Pokud netový protějšek umí dobře psát a brnkne na dobrou strunu. V tom případě, pokud je domácí vztah vyhořelý, ne moc funkční /což někdy tak vnímá jen jedna strana, druhá je kupodivu spokojená a netuší/, tak dojde k zemětřesení mimo manželství. Ne kvůli potřebě nevěry, ale kvůli potřebě souznění, někde sdílet myšlenky, city.