No, asi tak: pokud děti všechno sežerou nebo nestíhám a prostě oběd není, necítím nejmenší provinění a výčitky. Je to asi tím, že jsem byla dost vytížená ne? Můžeš to brát tak, že jsem proti Tobě neschopná.. Ale mně nepřijde, že se flákám. Když jsem s dětindama doma, tak mám 24 hodinovou pohotovost, muž má jen 8 hodin pracovní dobu, pak už o svém čase rozhoduje sám. O mém čase stále rozhodují druzí, víkend nevíkend. Takže kdo je vytíženější a má nárok na dobrý jídlo, je jen otázkou úhlu pohledu.