Veroniko - v podstatě jsi si odpověděla sama. Jste nedůslední, což je obrovská chyba. Pokud byly děti zvyklé na tuto benevolentní výchovu, budeš se muset - pokud se FAKT rozhodneš to změnit - obrnit OBROVSKOU dávkou trpělivosti, protože to pro ně bude moc těžký pochopit, že věci naráz fungují jinak.
Takže 1) doma musí všichni postupovat na 100% stejně. Pokud ty zakážeš třeba skákat po posteli, nemůže jim tatínek či dědeček tuto kratochvíli povolit. Je potřeba se (bez přítomnosti dětí) domluvit, co ANO a co NE. Domluvit se vy dospělí a pak naprosto stejně působit na děti.
2) Věci je třeba zakazovat s rozmyslem. Pokud na děti křikneš, že nesmí hát na pokličky jako na činely (protože tě právě bolí hlava a ten rámus nemůžeš vydržet), nemůžeš druhý den pobaveně vykládat do telefonu kamarádce, jak děti pochodovaly po bytě a třískaly do pokliček, protože děti pak nebudou mít JISTOTU, zda je tato činnost správná, nebo špatná.
3) Pokud už takto impulzivně dětem něco zakážeš (či přikážeš), je bohužel nutné trvat na tomto zákazu (příkazu) i když ty sama uznáš, že jsi si unáhlila. Přiznat toto dětem (že jsem se unáhlila) jde až při starších dětech (odhyduji tak 10 a více let).
4) KLID!!!!!!!!! Pokud dětem řekenš, že třeba nedostanou zmrzlinu, dokud si neuklidí hračky, tak kdyby to mělo trvat 3 dny, tak tu zmzlinu nedostanou.
5) Ještě jednou KLID a TRPĚLIVOST - bude to FAKT náročné! Já byla důsledná odmalička a přesto nastaly situace, kdy se holky snažily nějaký zákaz - příkaz obejít. Natož u dětí, které na to dosud nabyly zvyklé.

Přeji FAKT pevné nervy, je to běh na dlouhou trať - tak na rok tipovala bych.....

Simča