jak říkám - já to rozhodnutí ukončit chápu. I moje ségra takhle zabalila svou "vysněnou" školu - fildu v Olomouci, v kombinaci ŠJ a AJ. Nesedla jí škola, město, kolej,... ale sama si vyjednala přechod na jinou VŠ blíž domova, uznání některých kreditů atd., našim to jen oznámila jako hotovou věc. Takže jde spíš o to, jak se k tomu dcera postaví, co si z toho vezme, co pro sebe dál bude dělat.

V UK jsem jako au-pair byla, ale mám pocit, že právě před těmi 10-11 lety to byl takový "boom", a že to teď už moc nefrčí. Ale můžu se mýlit. Nicméně fakt mi ten pobyt hodně prospěl, jak jazykově (nu neflákala jsem se a chodila na kurzy i na soukromé doučování) i osobně, s rodinou jsem si sedla, v UK se mi líbilo (paradoxně na té zapadlé vsi daleko víc než v Londýně). Nicméně bylo tam i dost holek typu "fňukna", které rozhodil každý náznak problému a pak jely načuřeně domů že tu na ně byli "zlí". Takže i tam je důležitý přístup k té cestě - proč tam jedu (aby se na mě všichni usmívali nebo abych se něco naučila/vydělala/připravila se na další studium apod.)