Já tomu upřímně řečeno nerozumím.
I "nedůslednost" je svým způsobem rituál, zvlášť u toho kupování hraček, když to děláš pravidelně.
Osobně jsem jako dítě takové ty "pro forma" rituály nenáviděla a u syna jsem se ani nesnažila je zavádět. Jakkoli je oproti mně konzerva až na půdu, myslím, že by mne s nimi stejně poslal do háje, protože by v nich viděl právě tu samoúčelnost.
Podle mne dítě potřebuje hranice v tom smyslu, že musí vědět, že rodičovské NE znamená NE a že neexistují výjimky z pravidel - ale opodstatněných pravidel, které ten rodič dokáže vysvětlit.
Jakmile je něco jen kapric nebo demonstrace síly, je to vždycky přinejmenším kontraproduktivní. Aspoň podle mého názoru.