U nás jsem dlouhý čas vstávala sama ve 4:30 hodin. Měla jsem vždycky budík v mobilu v ložnici a na nejnižší stupeň vyzvánění. Mně osobně stačí málo a jsem vzhůru. Pak jsem chodila jako myška, abych nevzbudila manžela a děti, které mají večer otevřené dveře do pokojíku, abychom je slyšeli, kdyby něco. Teď pracuji doma, takže rodinu budím zase já. Občas jede manžel brzy ráno na služebky nebo dříve do práce a já vstávám s ním a jako první (mám i "narychtovaný mobil s budíkem"). Jsem tak zvyklá, vadilo by mi, kdyby vstal, odešel do práce a já spala. Takhle mi to vyhovuje.