Podporujeme 8 let holčičku (teď už skoro slečnu) v Indii. Tenkrát jsme nějak nemohli najít žádnou organizaci, která by vypadala důvěryhodně. Až jsme (a to jsme ateisté) nakonec vybrali Diecézní charitu v Hradci Králové. A řekla bych, že to funguje dobře.
K podobnému projektu musí navíc člověk přistupovat s nadhledem. Hlavně nesmí očekávat, že "adoptované" dítě se stane úspěšným lékařem, učitelem na universitě a pod. I pokud (jak bylo výše uvedeno) např. brzo otěhotní, vzdělání jí nikdo nevezme.A jednou k němu bude vést i své děti. je to proces na víc než jednu generaci.