S přibývajícím věkem, dětmi a depresemi stále více "duchovním". A mám stále větší potřebu se nějak organizovat.
Jsem vychována v tradičním středoevropském diskurzu katolicko-judaisticko-husitském. Rodiče, manžel, okolí jsou ateisté a mým pocitům by se vysmáli.
Ke katolicismu a islámu konvertovat nechci.
Zažily jste podobnou situaci? Jak jste ji řešily?

Volím pseudonym, téma je příliš intimní. Děkuji za pochopení.