Já když jsem začala duchovnět, bylo to asi jednodušší, protože to bylo v době po "revoluci", vládla jiná atmoška. Dosti jsem četla a různě se směřovala na akce v okolí, které s tím nějak více či méně souvisely. Postupně jsem se seznámila s mnoha lidmi, kteří na tom byli podobně či o pár kroků dále než já, shodou okolností vesměs katolíci, u kterých jsem pak byla pokřtěná. Dnes kamarádím s evangelíkama, křesťanskýma sborama i s buddhistama.