Ještě k pův. otázce. Věřím, že lidi mají v sobě hlad po Bohu a duchovním světě. To se snažili ateisté popřít, ateizmus vytvořil skvělé místo pro různé východní náboženství a kulty. Ty dle Bible jsou označeny jako uctívání démonů a nejhorší urážka Boha (porušení prvního přikázání desatera). Současně marxismus nenapadal pohanské kulty ani moc islám, byl vyloženě proti křesťanské víře.
Dosti východních nauk přichází pod jiným jménem, jako filozofie či léčitelství, praktikování energií (cvičení tai-chi apod.). Typicky jsou tak silně infiltrované různé bojové sporty, nejen kung-fu a aikido.
Věřím, že je jeden Bůh a to Bůh Bible, co se dal poznat Židům a hlavně v Ježíši Kristu. Ježíš řekl, že jedině on je cestou k Bohu. Všechny ostatní cesty jsou cestami do pekel, ne k Bohu. Je chyba otázka, které náboženství si mám vybrat. To není jako si vybrat koníčka, jestli hrát šachy nebo rybařit či chodit běhat či luštit sudoku. Bůh od lidí něco očekává, chce aby prožili nějak svůj život. Když člověk tohle mine, tak mine to hlavní ve svém životě. To hlavní není mít práci, vychovat děti (i když to dle Bible by lidi dělat měli a dnes to často nedělají, což je značný úpadek), našetřit si na důchod, pak v 70 do penze a pák pár let chodit po doktorech, než člověk umře.
Není nejdůležitější najít správné náboženství, ale poznat toho skutečného Boha. A pak mít i správné učení. Lze být dobrý křesťan a být v církvi, která – dle mého – nic moc. Pak je člověk spíš od Boha odváděn, než aby byl k Bohu blíž. Správný vztah k Bohu, správně pochopit Bibli (lze jí porozumět i bez výkladu lidí, některé výklady jsou jen prázdné úvahy, které ji zatemňují či popírají) a pak si najít i církev se zdravým učením a zdravými mezilidskými vztahy.