Stoprocentně to bude psychika,ale taky je ještě moc brzo.

1)Ještě bych tomu dala čas-soudě podle toho, co jsi vyjmenovala to dost hrotíš....

2)zašla bych za někým, třeba na kinezioterapii,aby tě odblokovala.Moje osobní zkušenost je taková, že mi to nepomohlo,ale jsou ženy,které si to chválí. Mě zas pomohlo když jsem na jedné kraniosakrální terapii, kam jsem vodila syna, si ta tarepaeutka vzala na paškál mě. Normálně jsem se asi 2 roky po traumatu rozbrečela-před tím jsem všechno tak nějak držela- a strašně to ze mě spadlo.