o tom jsem chtěla napsat to samé. Hlavně, on žádný problém není izolovaný, proto se po kinezce lidem často uleví,ale pak se zase vrátí do starých kolejí. Taky je to zkratkovitá cesta- něco opravit, bez toho,aby člověk pořádně pochopil o co šlo, aby to prožil a zpracoval. Hlavně já znám snad jedinýho kineziologa, který je zároveň i psycholog. Ostatní si někde udělali kurz a sice "odblokujou", ale nemají odbornou zkušenost- co si s tím, co se vynoří počít, jak to integrovat. Dokážu si představit, že někoho přepadli, on má fobie a že mu to odblokujou. Dejme tomu. Ale u komplexnějších problémů, které jsou propojené je to jako házení dříví do lesa. A znovu platí, že se může vynořit něco, na co člověk fakt v tuhle chvíli nemá a proto to zpracoval nějakou obranou a schoval do škatulky. Není zdravý tu škatulku najednou otevřít.

Já si prostě myslím, že krátká rychlá cesta k uzdravení psychiky neexistuje a všechno má svůj pomalý čas.