Také jsem si tu bolest nedokázala představit kolem mě umírali děti znala jsem jejich rodiče vždy jsem si říkala to musí být strašné,brečela jsem i u televizních novin,když hledali tenkrát tu Aničku a to jsem ještě netušila,že půl roku na to budu cítit stejnou bolest ze ztráty dítěte.kdo nepozná nepochopí ta bolest je strašná na klasickou bolest jsou léky vezmu je a bolest je pryč na tuhle lék není a není jím ani čas jen vím,že se s tou bolestí člověk musí naučit žít,ale je to tak moc těžké mám pocit,že mě vyskočí srdce z těla ,že se udusím.nebýt mé práce a mého druhého syna už bych nebyla.děti byli a jsou mým smyslem života