Nebojím. Pořídila jsem si děti, což s sebou logicky neslo lehké omezení sama sebe, ale tak jsem to chtěla. Beru to tak, že když jsou děti malé a potřebují mě víc, tak se jim věnuju. Ale ono to hrozně rychle uteče a až povyrostou, budou rodiče potřebovat míň a míň a určitě přijde i čas, kdy jim budu spíš na obtíž ;-) Na koníčky a zájmy bude ještě času dost a dost. Takže užívám si toho, co je, a nijak netrpím pro to, co není.