například...
Raymond Franz prošel všemi stupni hierarchie v organizaci svědků Jehovových. Od dětství vyrůstal ve významné rodině svědků. Jeho strýc se stal později prezidentem Společnosti Strážná věž (vydavatelská společnost svědků). Léta strávil v misionářské službě v Karibiku, kde se například v Dominikánské republice setkal v roce 1956 i s nechvalně známým diktátorem Trujillem, když mu s nasazením vlastního života osobně předával petici za zrušení zákazu svědků Jehovových. V roce 1971 se dostal do ústředí svědků v newyorském Brooklynu, kde pak působil 9 let jako člen nejužšího vedení tzv. vedoucího sboru svědků Jehovových. Krátce poté, co z funkce rezignoval, byl v roce 1981 ze společenství svědků exkomunikován.

Je dosud jediným, kdo promluvil o rozhodovacích mechanismech několikačlenného vedoucího sboru, který silně ovlivňuje životy více než sedmi miliónů svědků Jehovových na celém světě. O svých zkušenostech ze zákulisí organizace napsal knihy Krize svědomí a Hledání křesťanské svobody, které byly přeloženy také do češtiny.

Po své exkomunikaci, kromě sepsání dvou knih, cestoval Raymond Franz téměř 30 let po Spojených státech a navštívil také mnoho zemí světa, kde se účastnil přednášek a vysvětloval změnu svého postoje ke svědkům.

Když navštívil v říjnu 2007 Prahu, bylo patrné, že mu ani tak nejde o propagaci svých knih a svých myšlenek, jako o „předání ducha“. Chtěl se setkat s lidmi, kteří jsou bývalými svědky a kteří participují v různých skupinách, které se zabývají pomocí obětem autoritářsky vedených společenství. Jeho hlavním poselstvím a oním „duchem“, který předával, byly myšlenky týkající se odpuštění, smíření a trpělivosti. Dával si vždy velký pozor na to, aby neříkal o svědcích nic znevažujícího. Z jeho úvah bylo zřejmé, že nejde cestou nenávisti a pomsty. Chtěl jim pomoci. A láskyplně označoval lidi, kteří jsou stále v mašinérii organizace svědků a kteří třeba i způsobují druhým bolest, jako „oběti obětí“. Současní představitelé svědků, ať na místní sborové úrovni nebo i v celosvětovém ústředí, nejsou autory represivního systému, který svědkové mají. Jsou již několikátou generací, která se stala obětí totalitního způsobu uvažování. Jedinec jen velmi obtížně může opustit tento systém, a to jen za cenu ztrát mnoha životních jistot a letitých přátel. Raymond Franz nechtěl z tohoto důvodu útočit na současné svědky, ale chtěl jim jako obětem poskytnout první pomoc. V České republice i na celém světě jsou tisíce bývalých svědků, kteří vděčí právě Raymondu Franzovi a jeho knihám za procitnutí a osvobození z totalitního společenství.