Ani vevíš, jak strašně by se mi ulevilo, kdybych mu syna nemusela půjčovat a nikdy v životě už ho neviděla. Bohužel on jeví o syna zájem a na to sociálka slyší... I když, kdybych chtěla, asi bych to dokázala, abych mu ho nemusela dávat, důkazu na jeho chování mám víc než dost (jednou jsem přijela např. z práce domů a on vozil děti po hlavní silnici totálně na mol opilý na fréze, jednou, když byl malý miminko, najednou přiběhl za mnou, že malý nedýchá a že je mrtvý - čistě aby mi ublížil, házel po mně věci,když jsem ho držela v náruči, atd....) Jednou v létě mi měl malého přívézt v 7 večer, v tu dobu mi ale od něho přišla pouze SMS, že jsou 150 km daleko a pokud ho chci ještě ten den, doveze mi ho po 22 hodině. Když jsem začala dělat zle, napsal mi, ať toho nechám, nebo se zabijou. Nakonec ho vážně dovezl v 22 hodin totálně počůraného a pokakaného, uřvaného a protivného, neb tou dobou už u mě dávno spí vykoupanej a najezenej. Tehdy jsem to ale řešila přez sociálku, ptž mi to přišlo hrubě přez čáru. Někdy to jsou fakt šílený nervy, když je malý s ním, ale snažím se na to nemyslet....