Podle mě bude u Jehovistů, podobně jako u každé ideologie, hodně široký prostor na to, jak to kdo pojme.
Zažila jsem jedince, kteří byli zfanatizovaní na pokraj zdravého rozumu a nedalo se s nimi vůbec normálně mluvit.
A zažila jsem spolužačku, o které jsem se dozvěděla až po několika letech studia, že patří k této církvi. Byla na venek úplně normální a kdyby na víru nepřišla náhodou řeč, sama by o tom nezačínala, natož aby někomu něco vnucovala.
Čímž chci říct, že pokud někdo prudce změní své chování a zvyky v negativním smyslu, nemusí to být způsobeno konkrétní církví, ale spíš konkrétními lidmi.