Nevím, podle čeho ten soudce usuzuje.
Já si pamatuju docela dost věcí dokonce před třetím rokem života. Celý první den v jeslích (včetně toho, co bylo k obědu) - a to mě byly rovné dva. Pohřeb tety, když mi bylo dva a půl. Události kolem těhotenství mamky a narození bratra - ten se narodil měsíc před mými čtvrtými narozeninami. Celou dovolenou, kdy mi byly necelé čtyři - jak měla mamka břicho jak buben, ty cizí lidi si pamatuju, kteří s náma byli, jejich dcerunku Michalku, jahody na louce, táborák, jak s náma šel tatínek na procházku k hrázi rybníka a zastihla nás bouřka - a ségra Buchlovanka mu vynadala . Jak byly noci blesky, plno dalších příhod - zcela konkrétně.
Z dovolené, kdy mi bylo necelých pět už si pamatuju prakticky všechno, ještě dnes bych to tam asi poznala, i když jsem tam pak už nikdy nebyla.
Nechápu, jak si někdo může myslet, že dítě nemůže zachovat vzpomínky na předškolní věk.