Když ono je to na obou stranách. Máme tříměsíční štěně yorkšírka. Takže velikost asi jak přerostlý morče. Vodím ji na vodítku, nechávám ji vylítat v prostoru, který je označen jako výběh pro psy. Opravdu výrazně a na všech přístupových cestách. Opakovaně dostávám kapky, že ho nemám na vodítku. Ono je to místo, kam matky rády vodí děti na procházku...
Poslendí sprďák - můj psík miluje děti, neb je má doma a věčně jsou u nás "kámoši". Nicméně ke každému se přiblíží tak na dva metry, čumák na zem, zadeček nahoru a čeká. Přiblížil se takhle k děcku, kterému mohly být tak tři - čtyři roky. Děcko si ho chtělo pohladit. A já jsem si dovolila říct - počkej, já ti ho podržím. Takový kapky, jaký jsem dostala, si budu dlouho pamatovat. Když je pes nebezpečnej, nemá co lítat bez vodítka, když vidím děcko, mám ho odvolat atd.
Že je paní ve psím výběhu ji nezajímalo, že pes není nebezpečnej, jenom je to ještě hloupý štěně a tudíž nepovažuji za rozumné, aby si s ním cizí dítě hrálo bez mého dozoru, to ji taky nezajímalo.
Proč se lidi diví, že v psím výběhu lítají psíci volně?

Jinak chápu, že jakýkoliv pes, který lítá volně v obytné zóně je na ránu. A i když ten můj dělá "králičí bobky", tak je sbírám. Ale současně čekám, že i mamaminky budou soudné a nedovolí třeba svým dětem, aby mi na psa sahaly, jak je napadne, že je naučí se nejdřív zeptat "pánečka" atd.