Boužel my jsme ještě jako bezdětní udělali nepříjemnou zkušenost s cizím dítětem vůči naší fence.Seděli jsme na lavičce a fenka,(voříšek,cca 28 cm výška,vzata z útuku,týraná,co se bála vlastního stínu)ležela pod námi.Přišla asi 2,5 letá holčička a hodila po ní hrst kamení.Reakce rodičů byla,že o nic nejde.A že je to prostě dítě.Bez omluvy dotčeně odešli.Nevím jestli by měli stejný názor,kdyby se pes po dítěti ohnal.Dnes jsem máma i pejskař.A už jsem musela několikrát cizím dětem zabraňovat v pohlazení našeho psa a vysvětlovat,že je to také živý tvor.Je fakt,že když kolem nás začne trojčit nějaký ratlík,tak mám sto chutí našemu ČSV říct můžeš a odepnout ho z vodítka.Takže bych to neviděla,že původci všech nepříjemností jsme my pejskaři,ale i dost často my rodiče.