Chápu, že je lepší dělat to "jinak", ale jak jinak?

Nevím, jestli jsem to tady psala, ale muž se v říjnu rozhodl a řekl mi, že chce být se mnou a s dětmi, i když v tom z jeho strany není zamilování, láska a vášeň, ale jen takové to "mám tě rád a je mi s tebou dobře". A já se v od té chvíle necítím úplně v pohodě, nevím, jestli s ním chci v takovémto nastavení žít já. V lednu máme termín prvního sezení s párovým terapeutem, tak jsem na to zvědavá jestli to vnese nějaké světlo do mé nejisté mysli.