Nenavidim nasi mikrovlnku. Kdyz dobehne cas, tak zapipa a pokud se jidlo nevynda, tak pipa pravidlene znovu v nesmyslne kratkych intervalech. Samozrejme zrovna tehdy, kdyz zapomenu, ze jsem tam neco dala a jdu mezitim uspavat dite. Nenavidim vsechny tri lampicky s ramenem, z nichz snad zadna nedrzi dobre a porad vselijak padaji. Nesnasim dva lacine hrnce s tenkym dnem, kterym se pri vetism zahrati zacnou tavit a smrdet usi. Jen jsme se jeste nedokopali k tomu nahradit je jinymi. Nesnasim skrinku, u ktere neni doraz, takze mi vzdycky vyleti z ruky a triskne. Nesnasim kliky u dveri do koupelny a na zachod - jdou strasne ztuha, nejvic kdyz mam hodne naspech. Dost se mi take nelibi veskere veci, opravene mym drahym manzelem, jelikoz dava prednost funkci pred estetikou. Z lasky k nemu je ale nejak trpim. Ted to skoro vypada, ze nesnasim celou nasi domacnost.