U nás naštěstí není situace nijak vážná, ale na "nemoc" (zatím spíš diagnóza, která zatím "spí" a my čekáme, kdy se projeví, zda vůbec) staršího synka se přišlo nedávno. Jsou mu čtyři a všechno jsme mu hned, jak jsme se stím vyrovnali my, vysvětlili přiměřeně veku, takže o nemoci i o tom, proč by k záchvatu mohlo dojít a co se při něm děje a že po něm pravděpodobně pojede do nemocnice, je informován. Přijal to jako fakt, až bude třeba, budeme vysvětlovat víc. Ale jak píšu na začátku, naštěstí máme štěstí a není to nic hrozného.