No já když dostanu dárek, tak taky nevzdychám po někom, kdo u toho není . A u nás jsou Vánoce o dárcích. Nejsme věřící, nejsme žádní romantici.
Pokud někoho postrádáme, postrádáme ho pořád, třeba já svoje rodiče a to jen proto, že vím, že už je nikdy neuvidím, je mi úplně jedno, jestli je 5. 8. nebo 24. 12, prostě mi chybí. Štědrý den je u nás srovnatelný třeba s narozeninami. Když na narozeniny tatínek není doma, popřejeme oslavenkyni bez něj. Stejně tak on mi také popřeje bez ohledu na to, jestli u toho jsou děti, já osobně nesnáším špalír gratulantů, takže varianta, kdy mi každý podšoupne dárek (třeba obrázek) a popřeje ve chvíli, kdy si vzpomene, je mi mnohem příjemnější a považuju tento způsob vůči mně za ohleduplnější. Pro ostatní většinou děláme ten špalír.
No a na Vánoce jsou holt dárky pod stromečkem, takže osobní přítomnost toho nebo onoho není až tak podstatná....stejně se ví, od koho ty dárky jsou, a dokud se věřilo na Ježíška, tak rozdíl přítomnosti a nepřítomnosti mé osoby by byl pouze v tom, že místo "jé, podívej, já jsem dostala...." by bylo "já jsem dostala....".
Prostě kdyby děti věděly, že tam nejsem z nějakého konkrétního důvodu a že třeba druhý den přijdu, tak to prostě nebudou řešit ani nijak traumaticky prožívat, schovají mi dárečky pod stromeček, abych si je mohla rozbalit, až přijdu a bude....