Máš to těžké,co udělat aby si nerozzlobila rodiče ,ale zároveň nestratila toho koho miluješ a chceš s ním strávit zbytek života?Já bych asi řekla rodičům (zbytek rodiny vynech)rezolutně a jednoznačně:"je to můj kluk, máme se rádi a chceme spolužít a mít rodinu.Ať se vám to líbí nebo ne,musíte to respektovat!" Takhle podobně jsem reagovala já na mojí matku (po několika letech mého manželství,ji některé věci začali na mém mužovi vadit)a musím říct, že to zabralo.Možná si naši rodiče neuvědomují, že jsme už dospělí lidi s vlastním životem.Udělejte si svatbu třeba jenom se 2 svědky,nestojí to tolik peněz (a za velkou svatbu jsou zbytečně vyhozené) a nebudeš muset poslouchat výčitky rodičů,že ti udělali svatbu. Časem se to zlomí a oni přijmou i zetě,kterého nechtěli(ale když ho zatím neviděli,tak co jim na něm vadí?Zatím to přece nestihli zjistit).