Ahojky. Všem děkuji za reakce, postřehy i podporu. Dnes jsme byly u dr. v nemocnici. Takže, jak už jsem psala, potvrdily, že nádor na plíci je zhoubný a jedná o rakovinu plic. Mamince nabídli chemoterapii, kterou však odmítla a následně nějakou biologickou léčbu. U té je třeba čekat ještě na nějaké výsledky genetiky, jestli je vůbec možné s touto léčbou začít (nedá se prý nasadit u každého). Výsledky budou až po novém roce, takže by se s ní dalo začít až tak za tři - čtyři týdny. Ze začátku jsem si říkala "tak to asi není tak špatné, když se snaží nasadit léčbu". Ale sestra mě doma opět "hodila zpět", když řekla, že musí léčbu nabídnout každému (tedy i chemo). Tak já vážně nevím. Je to tak, že vážně nějaká alespoň malá šance je nebo je to vážně úplně v háji, když ani nespěchají s léčbou? Ptaly jsme se dr., jestli se má maminka třeba více šetřit, brát nějaké vit. atd. (myslela jsem hlavně kvůli imunitě), ale ona říkala, že ne. Ať prý dělá, co chce, jíst má také co chce a vit. jsou jen placebo. Proč? Protože dr. ví, že už není žádná šance nebo je to v kompetenci onkologa(ke kterému maminka ještě ani neposlali)? Neměla jsem ani sílu se zeptat, jaká je asi prognóza. Pořád na to musím myslet.
O MMS pořád přemýslím, i když vím, že to asi není nic dobrého. Ale zase, co když na tom něco málo je. Ale bojím, že se do toho pustíme a něco se stane a já si budu vyčítat, že je to kvůli MMS. Něco jsem o tom přečetla. Ale moc nevěřím příspěvkům, které jsou na jejich stránkách. To bude zase hlavně asi o reklamě.
Snažím se myslet pozitivně, ale nejde to. Jsem vzteklá i na děti a pak je mi to samozřejmě líto. Do toho Vánoce