Miki, drsné . Já právě prozvracívám třetí těhotenství, jen teda jednočetné, ale konečně jsem se s tím naučila pracovat. Pomáhá jen a pouze těmto nejhorším stavům předcházet - životosprávou - nepolehávat, něco dělat, mírně se pohybovat, být co nejvíc venku na vzduchu, pravidelně jíst. Mnohem lépe mi vždy bylo (při dodržení právě uvedených zásad) někde mimo domov - na dovolené, na táboře s dětma, na návštěvě u našich. Kolikrát jsem vydržela být celý víkend jakž takž ok, ale notně se pozrvracela, sotva jsem doma vylezla z auta. A jak jednou začnu zvracet, už se to blbě zastavuje, ten žaludek si na to jakoby zvykne a bere to za normální postup nebo co. Teď (na konci druhého trimestru) už se docela držím třeba i dva týdny v kuse, v žaludku se mi hromadí vzduch, tak ten občas opatrně vypustím s takovým dost nechutným říhnutím, ale proti zvracení od rána do večera je to pohoda. Před dvěma týdny mě skolila nějaká nemoc, a jak jsem ležela, tak jsem automaticky zvracela (jídlo, vodu, pak už jen žaludeční šťávy...), takže bylo obtížné se zase rozjíst. Kdyby se ti podařilo se z toho nějak vybabrat a pak tomu předcházet...