Eržiko,
syn nemá kamarády, internet ho celkem nebere, když nešla měsíc televize, ani po ní nevzdechl. Jediný, co by snad platilo by bylo sebrat a zamknout všechny tužky, pastelky, fixy, pera a všechen papír... ale trochu se obávám, že ani to by nepomohlo. Takže to řešíme tak, že jednou za čas, když už je toho bordelu moc je přinucen tím způsobem, že si někdo sedne do jeho pokojíku a úkoluje a prudí tak dlouho, než to pod dohledem udělá.