Mému muži na Štědrý den zemřela maminka. Od té doby jsou Vánoce vždycky i vzpomínací.

Nešlo by to vzít tak, že lidi se scházejí, aby vzpomněli na své blízké, co už odešli, a zároveň aby oslavili to narození, o které vlastně kráčí? Na to myslím, člověk nemusí bejt žádnej ultrakřesťan. Drazí lidé odcházejí, na ty vzpomínáme, a jako protiváha je tam přítomné to očekávání a příchod nového života (a konec konců taky ten slunovrat).