No, tak jak vás tak čtu, tak mi nezbývá než ještě čekat a čekat a čekat. Peněz je málo, takže když jdeme do restaurace, tak je to jen párkrát do roka (na dovče nebo k výročí). Tzn., že naučit je to častějším chozením je bez šance.
No a zatím jsem v našem nejbližším městě restauraci s dětským koutkem nenašla (stoleček s pastelkama nepočítám).