Vlad., jak dlouho to trvalo, než na to děti "přišly" a jakým stylem jsi to dělala? U nás např., když to starší fakt už přežene, pošlu ho od stolu. On se začne vztekat, že nechce, že už nebude zlobit a kdesi cosi...samozřejmě neuběhne ani půl minuty a už zlobí zase. Když mu seberu talíř, začne se rozčilovat, že ho chce atd., svatosvatě mi slíbí, že to sní a jakmile mu ho vrátím, tak se vše opakuje... fakt si nevím rady. Nechat ho "vyhladovět" asi moc nepomůže, jsem ráda, když do něj nacpu ráno půl krajíce chleba bez kůrek, k obědu 3 lžíce polívky a večer trochu kaše (ale sladkostma by se mohl cpát furt, už aby ten adventní kalendář byl snědený!).
Svým způsobem to takhle má se vším, jakoby mě asi nebere vážně (ačkoliv už jsem kolikrát opravdu svojí "výhružku" splnila), jde si na tvrdo za svým cílem.