Terirez, my jsme se také snažili, dcera v té době rozhodně neběhala s jídlem po bytě, pěkně u stolu, v klidu, no jenže to opravdu nešlo, dokázala prudit tak, že tam ten klid prostě nebyl. Museli jsme počkat, až vyroste a ani teď v jejích devíti to někdy není stoprocentní.
Ale jak už tu někdo psal, vzpomněla jsem si, že taky jsme si sebou nosili hračky a knížky, vybavuju si nějakou hospodu, kde jsem jí četla pohádky, dokud nedonesli jídlo.
Vydržte.