Betino, pokud něco odešlo, tak symbol. Bez ohledu na to, jaký byl ten symbol skutečně člověk. Lidi neoplakávají ani tak jeho, jako to, co se stalo s ideálem revoluce. Aniž by si to vědomě uvědomovali.

Symbol zmarněných nadějí, které jsme prokaučovali vlastní vinou.

Jak píše Br, lidi si mysleli, že jen zacinkají klíči a ta slušnost, morálka a pravda se nějak vyrobí sama. Část jich to pak pojala, že morálka je passé a narejžovat má daleko víc výhod. Druhá část to vzdala a zalezla zpátky do hospod. A chováme se k sobě stejně jako před revolucí, dokonce i hůř. Dřív totiž všichni věděli, kdo jsou ti "oni", co údajně za všechno můžou. Dneska jsme to jen MY, není veřejný nepřítel, proti kterému držíme falešně solidární basu. A lepší to není.