Vzhledem k tomu, že do restaurací s nimi chodíme hodně málo (tak 1x za rok), tak je to pro ně víceméně nové prostředí a byly požádány, aby se nechovaly jako opice, ale jako lidi, což se s vypětím všech sil vždy snaží. V tom věku kolem 2 let jsme se snažili o to navštívit restauraci s dětským koutkem, kde se dalo sednout blízko, aby se to malé dítko nenudilo jen u stolu. Horší na zabavení mi přišlo jít do restaurace s malým miminem, než s malým děckem.