Netuším, ale přidávám se do party. Ještě při povinné návštěvě zubaře v MŠ mi jedna sadistická s-ině vyvrtala čtyři zuby najednou a u toho na mě řvala, takže mám úplně stejnou fobii. Sednu na křeslo, zamlží se mi brejle a spustí se mi panická ataka. Zuby mám kazivé, takže si nemůžu dovolit nechodit. Vystřídala jsem několik zubařů, ale posledních xx let chodím k takovému otetovanému týpkovi, který srší černým humorem a občas mu ulítně nějaký sprostý slovo, ovšem má velké porozumění, už ví, že bez umrtvující injekce mi prostě vrtačkou do pusy nevleze, i kdyby byl kaz sebemenší (platí to normálně pojišťovna) a ty injekce mi nevadí, jen z toho vrtání mám hrůzu. I když s tímto zubařem mám zážitky jen ok, fobie se zlepšila jen málo. Hrozí mi jedna korunka a vůbec nevím, jak to zvládnu. Ale aspoň trochu mě uklidnuje, že si to umím pojmenovat a že zubař mě zná a bere mě takovou, jaká jsem. A mmch, jak tu už někdo píše, hrůza mě jímá, i když vidím na křesle svoje děti, úspěště to sice skrývám, ale když přijdu na řadu já (chodívám poslední), ony musí povinně do čekárny Těším se, že sem třeba někdo napíše něco, co by mohlo pomoct...