v pohodě - naštěstí mám štěstí (a nebo spíš jsem si vybrala, páč v Pze můžu) na samé výborné doktory jak u mne, tak u synka. A taky jsem huba plechová, takže se jen tak nenechám odbýt + na mě reagují vesměs všichni dobře - beru to jako dar z nebes...
Jediné z čeho mám kapku vítr je, jak to na jaře zvládnu sama v Podolí (manžel tentokrát se mnou jít nechce)- ale přeci jen už jsem druhomatka a tudíž jsem i psychicky připravená si zdravé miminko prostě nenechat odnýst ani za nic - tak, jako se to stalo u prvního - kdy mi na prohřátí odnesli po chvilce naprosto zdravého novorozence (Apgar 9-10-10) na novorozenecké do inkubátoru a viděla jsem ho až za 4 hodiny na 20 minut a poté až ráno - tedy za nějakých 7 hodin
! Snad to zvládnu a ustojím!! Pevně si věřím, nic jiného mi nezbývá...