Mne se nedávno ptala jedna bezdětná holka po třicítce, jestli bych "do toho" šla, kdybych se měla rozhodovat dneska.
Ŕekla jsem jí, že jedině za podmínky, kdy by k tomu dítěti byl funkční otec a prarodiče. Bez toho ne. Protože situaci, kdy dítě nejen živím, ale ještě mám na starost 24 hodin 7 dní v týdnu mi přijde děsná, úmorná a sebezničující.
A shodou okolností se mne zrovna včera ptal jeden člověk, pro kterého jsem něco dělala, jak je možný, že nejsem "bohatá". Tak jsem mu tak zhruba spočítala, co mne stáli "muži", ať už životní nebo obchodní partneři a kolik syn... a jsou to hodně ošklivý čísla.