Ani jedno z mých dětí nebylo plánované. První těhotenství jsem absolvovala v prváku na VŠ jako samoživitelka. Tenkrát jsem se zkrátka bála potratu. Viděla jsem kolem sebe docela dost přezrálých žen, které díky potratům ( v době, kdy se dítě nehodilo), nemohly otěhotnět v době, kdy už by se hodilo.
S odstupem času musím říci, že jsem ani z 10% nevěděla, do čeho jdu.
Dnes jsem už sedmým rokem s druhým dítětem prakticky 24 hodin denně a dalších x let ještě budu. Zajímavé je, že i přes časový deficit, jsem ve své práci úspěšnější, než v dobách bezdětných.

Co mi současné mateřství dává?
Především větší přehled. Nutí mne se stále vzdělávat i mimo můj obor, nutí mne žít aktivní život. Jako lenoch jsem tomu ráda. V létě sednu na kolo, stoupnu na koloběžku, donutím se jít plavat, ujít x km.... V zimě obouvám brusle a lyže. Během roku sleduju programy dětských divadel, koncertů, vyhledávám kvalitní dětskou literaturu, filmy, naučila jsem se hrát karty a x her, o jejichž existenci jsem neměla ani potuchy.
Díky synovým kamarádům jsem potkala i pár matek, se kterými ráda trávím volný čas. Naše přátelství nás navzájem obohacuje, vidíme úplně jiné rodinné modely, jiné koníčky a zájmy a máme si co předat.
Díky mateřství jsem si srovnala své priority, v mnohých věcech prozřela, dokážu rozlišit podstatné od nepodstatného, 100% využít každou volnou chvilku. Jsem celkově zodpovědnější.
S ohledem na svůj věk se více zabývám svou fyzickou a psychickou kondicí, především proto, aby dítě nebylo předčasným sirotkem.
Chtěla jsem dva syny a mám je. Vůbec si nepředstavuju, že mám děti proto, aby se o mne ve stáří postarali. Budu ráda, když z této republiky odejdou co nejdál. Dělám vše proto, aby na to byli připraveni.