Anett, a vážně sis užívala všechno? I tu pořád stejnou rutinu, stereotyp? Někdo děti miluje a přesto si třeba neuživá ani vysloveně dětské akce jako pískoviště nebo karnevaly. Začne si užívat až tehdy, když třeba může sdílet s dítětem zájmy, jaké má sám, bavit se s ním trochu dospělácky. Pak už to přestane být o starání, začne to být o parťáctví. Kdo to má takhle nastaveno, do určitého věku bude péči o dítě považovat za devadesát procent starání, protože to není jen o mazlení, ten servis i výchova je často tvrdá dřina. Znova říkám, není to vůbec o lásce k dítěti, to je druhá věc.