Taky se hlásím do klubu
Lidi si nepamatuju vůbec, když jsem pracovala ve velkým baráku zdravila jsem každého, koho jsem potkala na chodbě - pak mi to přišlo blbý (některý na mě divně koukali proč je zdravím x-krát za den), tak jsem zdravila jenom dopoledne. Z knížek si pamatju děj, ale rozhodně né jména a jak to dopadlo, takže když tu samou detektivku čtu znova, tak sice vím, že jsem jí už četla, ale to je tak všechno. Jo a co je divný, auta si pamatuju a to i podle "xichtu", tj. stejná značka,barva i stejnej typ a přesto je od sebe odliším.

A starší syn to má nejspíš po mě, nedávno přišel ze školy a vyprávěl jak tamti bojovali s těmahle a docela podrobně líčil průběh bitvy, ale když jsem se ho zeptala KDO s kým bojoval tak si zaboha nemohl vzpomenout

No ale vystudovat VŠ mi to taky nezabránilo, tak doufám...