Tak jsem se nad tématem hluboce zamyslela ,
a pro mě je rozdíl v kategoriích "je to blbost" (ale líbí se mi to) a "je to blbý"
takže jako oddechovku si klidně přečtu Dana Browna, nebo se podívám na nějakou detektivku i když vím že reálnej život vypadá jinak a je tam spousta faktickejch i logickejch chyb, ale nějak mě to zrovna baví.

No a pak jsou ty telenovely, harlekýny a spol. kde se pořád jenom mluví, vzdychá ev. rozpatlávaj nějaký city, a ty prostě nejsem schopná strávit, a kdyby mě někdo přinutil to sledovat, tak mi způsobí přímo fyzické utrpení.

Jo a jsem ochotná připustit, že někdo to má přesně opačně