Podepisuji pod Věrčinu odpověď též.Myslím, že toto je to pravé.Mám totiž ten samý problém jako autorka hlavního příspěvku,jen s tím rozdílem,že u nás to již trvá několik let co máme od rozvodu.Bohužel je to těžké to v sobě strávit, také to znám, ale jakákoli odpověď i vyvracení nařčení je zbytečné.Je to pro pisálka další příležitost jak urážet ještě víc.Proto i já radím,zatnout zuby a nereagovat.U nás to vygradovalo ještě tím,že býv.manžel své vlastní děti rozdělil.Dceru vyštval a dělá,že ji nemá,a o syna začal o to víc projevovat zájem a dávat dárky, neboť ten je ještě ovlivnitelný a tak ho používá jako zbraň proti mně i dceři.Ale to je zase o něčem jiném.Přeji hodně síly a ať se časem vše urovná.