Ještě mě napadl jeden asi docela pozitivní příklad takového soužití - farář ČCE Svatopluk Karásek a jeho žena Stáňa, která zemřela na konci devadesátých let. Ve všem ho podporovala a stála při ním v dobrém i zlém, ale rozhodně to nebyla žádná tradiční evangelička a její cesta k víře byla hodně osobní a osobitá. V mnoha ohledech byla vzorná "paní farářová" - pohostinná, přátelská atd., ale rozhodně neučila děti v nedělní škole ani nebyla diakonkou. Měla svoje vlastní povolání, byla psycholožka.
Myslím, že oba byli hodně otevření a tolerantní a dovedli se vzájemně obohacovat. Ale určitě to sebou neslo i nějaká úskalí, jako každý rozdíl ve vztahu.