S tím vším, co už tu bylo řečeno, bych (jak už se radí výše) šla do druhého kafe maximálně otevřeně a narovinu to vybalila. Zeptala bych se ho, jestli má zájem o vážný vztah, a jestli je v tom případě srovnaný s tím, že nejsi praktikující katolík a být jím ani v budoucnu nehodláš.
Odpovědí může být spusta a tvých reakcí na ně taky, ale je důležité tu otázku položit jasně a nečekat, že se to všecko časem nějak vymlží. On už tebou může být okouzlen a pod vlivem toho všeho si třeba růžově malovat, že se časem můžeš změnit atd. Z toho by bylo asi hlavně trápení.
Pro tebe je to hodně důležité a celkem pochopitelně nechceš citově investovat do vztahu, který by směřoval někam, kam jít nehodláš. Otevřenost je tedy podle mě více než žádoucí.