Já su takovej asociál, že absolutně u sebe doma nesnesu návštěvy, takže jakákoliv plánovaná návštěva je pro mě brutální vypětí. Když někdo napíše, že přijede ve tři, už od dvou su jako na trní, v nervech, odpočítávám minuty do té ničivé události, a v případě, že to o hodinu odsune, už mám nervy v kýblu, očekávám úder teda čtvrté hodiny. Pokud nikdo nejde ve čtyry nula nula, moje překonávání tímto končí, mám dost a jsem naštvaná. Akci uraženě odvolávám.
Nechci se nikoho zastávat, ale může to být trochu vysvětlení?
Třeba ti pomůže pohled z druhé strany.
Dovedu si představit, že až budu stará, budu si to vztahovat ještě ke své osobě.